Až tmavá noc protře si víčka

A ukáže na nebi zář

Nám pomalu zhasíná svíčka.

Čas ten je největší lhář.

 

Až všechny holky dají nám sbohem

a zjistíš, že řídne ti vlas.

A k ránu, že klouby tě bolej

a k večeru neslouží hlas.

 

Pak možná budem si blízko,

zapálím v krbu a dým

z cigaret drží se nízko.

Popíjím víno a sním.

 

Až hvězdy nám na stropě zhasnou

a ozve se příjemný hlas.

Až uslyším muziku krásnou.

V příštím životě sejdem se zas.

 

Pak možná vystihnu chvíli

a napravím tu spoustu chyb.

Co dělal jsem cestičkou k cíli.

A nebo -------je udělám líp.


 

květen 1993

001