~ ~ ~
Ďáblův smích a bláznův pláč,
tvých pár slov „dík - není zač“.
Zas v myšlenkách se toulám sám,
s tebou šel bych...není kam.
Tvá přízeň, šarm mě opouští.
Dnes v duši mám jak na poušti.
Jen pusto, sucho, žízeň, strach
a tělo bloudí v temnotách.
Tys byla horský pramínek
a já splétám ze vzpomínek
na sebe, moje milá, bič,
protože dneska už jsi pryč.
Snad si i zasloužím pár ran,
osude, suď mne...budu sám.
A ty, můj strážný andílku,
odpusť, já věřil...chvilinku.
~ ~ ~
003
