Jáchymovské elegie 4 

                              Dnes se mi tým odborníků pokoušel probudit ochablý sval pomocí elektrošoků, elektromagnetů a dokonce pomocí laserové technologie. Postupně zvyšovali intenzitu záření. Zkoušeli proud stejnosměrný i střídavý . Přikládali radonové obklady i suchou lázeň s přídavkem CO2.

Nic. Nic.Nic.

Postupně zvyšovali intenzitu záření i napětí.

Dokud nezačala v lázeňském domě problikávat světla. Po vypadnutí jističů sice okamžitě naskočil záložní generátor , ale po urgentním telefonátu z Čezu byla moje léčba násilně přerušena s konstatováním stav nezměněn. "Jedině Miluška" , zaslechl jsem šepot lékaře ???

Odvedli mě tedy o podlaží výše kde se nacházejí radonové lázně pro VIP hosty. " Vysvlečte se a vlezte si do připravené lázně" ozvalo se z poza plenty. Nořím tedy své elektrikou a neřestným životem zdecimované tělo v potemnělé místnosti do vody.
 Z reproduktorů kdesi nad mou hlavou, line se příjemná hudba papuánského lidožravého kmene Karowai a sada (led) žárovek z Aliexpresu začíná do rytmu bubnů barevně problikávat.

Přichází rehabilitační sestra (Miluška). Oblečená - neoblečená. Obutá-neobutá.
Učesaná- neučesaná."Sestřičko to né.... Miluško,vy jste masérka"?
Sval se probouzí!!!
Carpe Diem přátelé.