Bouřka

Pět let se máme a oba a stále je ráno.

Asi bych tě pohladit měl,

vždyť rád - mám tě rád.

Jenomže obchod kde prodávaj' city, má vyprodáno.

Poslední dobou těch lepších dnů

nějak je míň.

Ještě vidím, když zavřu oči jak u vlaku stálas'.

Tak trochu nesmělá a první „ahoj“

a co dál... co říct.

A potom kytka, prstýnky, polibek a hudba hrála.

Zdá se mi, lepších dnů, dřív bylo víc.

Zas noci jsou krátký a tobě se zavíraj' víčka.

Tvý starosti nechápu, víš

jsem jenom chlap.

Až přejde ta jarní bouřka, můžeme v klidu si říct.

Proč máme se hádat, když za měsíc bude nás víc.

duben 1993