~ ~ ~
Odkryl jsem se před tebou
a daroval ti duši.
Smála ses mi
nádherná.
A smích Ti velmi sluší.
Tu noc kdy hvězdy plakaly
já přál si umřít
v tobě.
Čas jsme pak plynout nechali
jen my dva v divné době.
Všední den touhu
odnese,
jak vítr padlé listí.
Pak tiše přijde recese
a bolest s nenávistí.
Ta doba, pláče
a hněvu.
A dopis s pruhem k svátku.
Jen fotku Tvého úsměvu
mám dneska na památku.
Pár vrásek, nejspíš
od smíchu
nám žití vykouzlilo.
Dnes o tom zpívám, pohříchu
takhle nějak to bylo.
~ ~ ~
047
